Skladovat zahradnické nářadí na půdě a stěhovat jej zjara dolů a po skončení sezóny zpět nahoru se chce málokomu. Když si k tomu přidáte dřevo na topení složené na paletách a skryté pod nevzhlednou plachtou, jako ideální možnost vám z toho vyjde postavit si vlastní zahradnický domek, resp. domek na nářadí v kombinaci s dřevníkem. Ani nám se nechtělo už dále nosit domů zvlhlé dřevo, a proto vás seznámím, jak jsme se k tomu postavili my.
Umístění
Lokalizaci svého „dvojdomku“ věnujte čas a rozmyslete si vše dobře, abyste se
vyhnuli nepříjemnostem, dodělávkám atp. Určitě vše prokonzultujte s manželkou, podívejte se, pro inspiraci, jaký typ a vzhled mají podobné stavby ve vašem okolí.
V úvahu berte zejména:
- vzdálenost k domu (dřevo budete nosit cca od října do března určitě)
- umístění u domu (pozor např. na stín, který vrhá domek do interiéru rodinného domu)
- soulad mezi domkem a objektem k bydlení (nátěr)
- sousedy, stavíte-li blízko hranic pozemku (pro jistotu více než dva metry)
- povolení při stavbě zahradního domku (ohlašovací povinnost na příslušném stavebním úřadě, ovšem jen při velkém zahradním domku, my se bez toho obešli)
Vzhled
Pokud si nepotrpíte na nějaké zvláštnosti v podobě „podnikatelského baroka“, v podstatě se můžete rozhodovat mezi stavbou se sedlovou nebo šikmou střechou, kterou pokryjete metr širokými lepenkovými pásy (volíte-li řešení levnější nebo dočasné), asfaltové došky nebo taškami, pravděpodobně pálenými. Ke zvážení je i polykarbonát či trapézový plech.
Dalším krokem bude volba konstrukce samotného domku. My jsme pro část sloužící jako úložný prostor pro zahradnické náčiní zvolili celoprkennou uzavřenou stavbu s uzamykatelným vchodem a pro druhou část, dřevník, podobu s mezerami mezi prkny (kvůli žádoucímu profukování) s otevřeným čelem.
Vzhledem k tomu, že konstruujete stavbu, jež vám má vydržet řadu let, je vhodné opatřit ji kvalitním nátěrem. Protože jsme pracovali s vlastními, nijak impregnací nenapuštěnými prkny (hranolů se to netýkalo), museli jsme zvolit trvanlivou olejovou lazuru, pochopitelně tmavé barvy.
Též jsme stáli před rozhodnutím, na co celou stavbu posadíme, jak ji do půdy uchytíme. Máte-li na výběr mezi betonováním železných patek (tuhnutí betonu, hlídání roviny…!) a použitím zemních vrutů, myslím, že i vaše volba bude jako naše – jednoznačně zemní vruty. Je to sice o něco málo dražší (používáte-li vruty osvědčené kvality), ale zatížení snesou také obrovské, a nepodaří-li se vám napoprvé dát vruty do roviny, prostě je vytáhnete a celý proces si zopakujete.
Variantu postavit domek na zámkové dlažbě jsme z finančních důvodů zavrhli.
Nářadí a materiál
Na stavbu zahradního domku jsme si připravili:
- elektrickou pilu a prodlužovací kabel
- kovové kozy
- hřebíky do krytiny a klasické
- vruty do dřeva
- provázek
- vodováhu
- dláto
- ruční pilu
- kladivo a akušroubovák
- kolečko a hrábě
- roxorovou tyč na utahování vrutů
- vibrační brusku
- zemní vruty profil U (např. Krinner)
- lepenku
- olejovou lazuru
Proces stavby
Zahradní domek jsme naplánovali v těchto rozměrech – 2.3 až 2 m výška (zvolili jsme variantu šikmé střechy), 5 m šířky (2 x 2.5 m pro dřevník a kůlnu) a 2 m hloubka. Rozhodující pro nás byla kapacita dřevníku, což při cca 9 m3 prostoru představuje pro nás dvouroční spotřebu palivového dříví.
Nejprve jsme si vyměřili vzdálenosti mezi jednotlivými vruty, kterých jsme použili šest (po 2 na strany a jednu dvojici na střed). Jelikož byl extrémně suchý červenec, zašroubování šlo velmi obtížně. Dále jsme pokračovali konstrukcí podlahy přišroubováním celkem 7 smrkových hranolů 10 x 10 cm po obvodu a veprostřed domku (3 x 2m – boční, středový, boční a 4 x 2.5 m – po dvou vepředu a dvou vzadu) k zemním vrutům. Nyní nám nic nebránilo dokončit podlahu, v kůlně položením a přibitím jednoho prkna (2 x 10 cm při 2.5 m délky) vedle druhého na rozdíl od podlahy v dřevníku, kde jsme mezi prkny ponechali cca 3 cm mezery.
Stavba pokračovala vztyčením, resp. přišroubováním 6 nosných sloupků (hranol 8 x 8 cm) k podlahové konstrukci pomocí oboustranných vrutů do dřeva a provizorní zpevnění latí. Přední byly přibližně o 30 cm delší než zadní.
Následovalo přichycení 2 horních nosných hranolů á 5 m, též 8 x 8 cm, na přední a zadní nosné sloupky a položení, resp. zaseknutí a přibití7 horních trámků (5 x 10 cm při 2.4 m délky) kolmo k výše zmíněným dvěma horním hranolům, čímž jsme dokončili konstrukci kůlny a zároveň dřevníku.
Poté jsme přibíjeli prkna k oběma bočním stěnám a ke středovým sloupkům, zde jak ze strany kůlny, tak dřevníku.
Pak jsme pomocí dvou trámů (8 x 8 cm) přichycených k přednímu středovému sloupku vytvořili konstrukci pro dveře – 1 x 2.3 m (podlaha – přední nosný trám) a 1 x 0.7 m (mezi právě vztyčeným a středovým sloupkem).
Konstrukci nyní chyběly jen dvě věci. V prvé řadě to bylo přišroubování dveřních závěsů ke středovému sloupu a již připraveným dveřím (z vnitřní strany zpevněných tradičním Z z prken). Petlice a bytelný zámek na dveře a máme hotovo. Poslední konstrukční záležitostí bylo přibytí a pokrácení střešních prken pilou. Na závěr jsme přibíjeli vyměřené pásy asfaltové lepenky, použili jsme tři překrývající se pásy.
Před finálním krokem, nátěrem, jsme veškerý povrch upravili vibrační bruskou. Celý proces jsme zakončili natíráním dřevníku a kůlny olejovou lazurou, konkrétně odstínem zlatý dub.
Uvažujeme, že stavbu doplníme okapem a možná i střešními latěmi a pálenou krytinou.